Кси Лебед

ѕвезда во соѕвездието Лебед

Кси Лебед (ξ Лебед, ξ Cygni) — спектроскопски двојна ѕвезда од соѕвездието Лебед. Има привидна величина од 3,73 и се наоѓа на далечина од 1.200 светлосни години (360 парсеци).

Кси Лебед
Местоположба на Кси Лебед (заокружена)
Податоци од набљудување
Епоха J2000      Рамноденица J2000
Соѕвездие Лебед
Ректасцензија 21ч 04м &1000000000000558600000055,86с[1]
Деклинација +43° 55′ &1000000000000040300000040,3″[1]
Прив. величина (V) 3,73[2]
Особености
Спектрален тип K4:Ib- + A1,5V[3]
U−B Боен показател +1,78[2]
B−V Боен показател +1,66[2]
Астрометрија
Радијална брзина (Rv)-19,10[4] км/с
Сопствено движење (μ) Рект: +7,97[1] млс/г
Дек.: +0,,06[1] млс/г
Паралакса (π)3.87 ± 0.16[1] млс
Оддалеченост361[3] пс
Апсолутна величина (MV)−4,3/+1,3[3]
Орбита[5]
Период (P)6.750 ± 200 дена
Голема полуоска (a)~766 R
Занесеност (e)0,25 ± 0,07
Наклон (i)~50°
Податоци
Primary
Маса~8[5] M
Полупречник200[5] R
Површ. грав. (log g)1,00[6]
Сјајност5,303[7] L
Температура3,920[6] K
Secondary
Маса~2.5[5] M
Други ознаки
62 Cygni, FK5 792, GC 29459, HIP 104060, HR 8079, HD 200905, SAO 50424
Наводи во бази
SIMBAD— податоци

Системот содржи две ѕвезди кои прават круг околу малку издолжена орбита на секои 18 години. Главната ѕвезда е суперџин од приближен тип K4, додека пак споредната е ѕведа од главната низа со спектрален тип A1,5. Суперџиновската дава ѕвездени ветришта со брзина од 50 км/с, но со различна брзина и различни јачини во поединечните линии.[5]

ξ Лебед е во видното поле на вселенското летало „Кеплер“, но истото нема пронајдено планети.[8]

Наводи уреди

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 van Leeuwen, F. (November 2007). „Validation of the new Hipparcos reduction“. Astronomy and Astrophysics. 474 (2): 653–664. arXiv:0708.1752. Bibcode:2007A&A...474..653V. doi:10.1051/0004-6361:20078357.
  2. 2,0 2,1 2,2 Ducati, J. R. (2002). „VizieR Online Data Catalog: Catalogue of Stellar Photometry in Johnson's 11-color system“. CDS/ADC Collection of Electronic Catalogues. 2237: 0. Bibcode:2002yCat.2237....0D.
  3. 3,0 3,1 3,2 Ginestet, N.; Carquillat, J. M. (2002). „Spectral Classification of the Hot Components of a Large Sample of Stars with Composite Spectra, and Implication for the Absolute Magnitudes of the Cool Supergiant Components“. The Astrophysical Journal Supplement Series. 143 (2): 513. Bibcode:2002ApJS..143..513G. doi:10.1086/342942.
  4. Famaey, B.; и др. (January 2005), „Local kinematics of K and M giants from CORAVEL/Hipparcos/Tycho-2 data. Revisiting the concept of superclusters“, Astronomy and Astrophysics, 430 (1): 165–186, arXiv:astro-ph/0409579, Bibcode:2005A&A...430..165F, doi:10.1051/0004-6361:20041272
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 Reimers, D.; Schroeder, K.-P. (1989). „Observations of modulation and phase displacement of the stellar wind in six red giant spectroscopic binaries“. Astronomy and Astrophysics. 214: 261. Bibcode:1989A&A...214..261R.
  6. 6,0 6,1 Hekker, S.; Meléndez, J. (2007). „Precise radial velocities of giant stars. III. Spectroscopic stellar parameters“. Astronomy and Astrophysics. 475 (3): 1003. arXiv:0709.1145. Bibcode:2007A&A...475.1003H. doi:10.1051/0004-6361:20078233.
  7. McDonald, I.; Zijlstra, A. A.; Boyer, M. L. (2012). „Fundamental parameters and infrared excesses of Hipparcos stars“. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 427: 343. arXiv:1208.2037. Bibcode:2012MNRAS.427..343M. doi:10.1111/j.1365-2966.2012.21873.x.
  8. Molenda-Żakowicz, J.; Sousa, S. G.; Frasca, A.; Uytterhoeven, K.; Briquet, M.; Van Winckel, H.; Drobek, D.; Niemczura, E.; Lampens, P.; Lykke, J.; Bloemen, S.; Gameiro, J. F.; Jean, C.; Volpi, D.; Gorlova, N.; Mortier, A.; Tsantaki, M.; Raskin, G. (2013). „Atmospheric parameters of 169 F-, G-, K- and M-type stars in the Kepler field“. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 434 (2): 1422. arXiv:1306.6011. Bibcode:2013MNRAS.434.1422M. doi:10.1093/mnras/stt1095.